O květné neděli 9. dubna 2017 jsme u nás ve škole vstoupili do velikonočního týdne hraním, a to na kytary a flétny a taky hraním divadla.
V první polovině podvečera se představili muzikanti z kroužků paní učitelky Věry Slavíčkové. Se zatajeným dechem jsme naslouchali lidovým písním, ale
i Nohavicovým Třem čuníkům nebo flétnovým sólům ve známé skladbě Dlouhá noc.
Ve druhé části jsme přáli ono známé divadelní Zlom vaz začínajícím herečkám z osmých tříd, které se na prkna, co znamenají svět, postavily poprvé. Pro diváky si připravily inscenaci Hledá se Kaj na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena Sněhová královna.
A jak to prožívaly samotné herečky?
Nejtěžší pro mě bylo naučit se ráčkovat. A pořád mi padal zobák.
Na to, že jsem byla moc vystresovaná, si myslím, že jsme to zvládly dobře. Nejvíc mě bavila scéna se sobem, když jsme byli u Laponky a Finky. Když jsem měla říct to první „Dobré jitro!“, tak jsem byla vyklepaná, ale potom už to bylo v pohodě a bavilo mě to. Nedívala jsem se na diváky, ale když jsem se jednou podívala, viděla jsem výrazy, které říkaly „Jak to bude dál?“. A vlastně to bylo moc fajn.
Nejdřív jsem se bála jít před lidi, ale pak stres spadl. Bylo to zábavné a bylo to hezké. Musely jsme spolupracovat, takže nás to sblížilo.
Nejtěžší, co mohlo být!!! Ale pak jsem si to užila. Nejlepší zážitek! J
Nejhorší pro mě bylo držet se, abych koukala do lidí a neodešla. A nejlepší byla zábava při zkouškách.
Bavilo mě vžít se do role. Nejlepší byla zkušenost vystupovat před lidmi. A nejtěžší? Říct první větu na začátku.
Před představením si diváci i účinkující mohli pochutnat na fairtradových čajích nebo sušenkách. Občerstvení nachystala paní učitelka Otčenášková a žáci ze 7.B. Fotky pro nás zajistila paní učitelka Stradiotová a pan Slavíček.
Srdečně děkuji všem, kteří se na přípravě Jarního hraní podíleli.
Petra Schnaubertová
Fotogalerie:
