Nejstarší dochovaná fotografie kuklenské školy a jedné ze tříd mezi lety 1901 – 1902.
O postavení moderní školní budovy rozhodla místní školní rada v roce 1893. Vlastní stavba probíhala v letech 1900-1901 pod vedením stavitele Filipa Trdlici ze Slatiňan u Chrudimi. Vrchním technickým dozorem byl pověřen architekt Josef Žák z Prahy, Podle jehož návrhu „Vzduch“ stavba probíhala. Ke slavnostnímu vysvěcení nové desetitřídní obecné školy, postavené nákladem obce, došlo 15.září 1901. V roce1905-1906 byl otevřen 1.ročník měšťanské školy chlapecké. Tato třída se stala pokračováním pro nadané žáky obecné školy. První školní rok začínal s 54 žáky. V jedné budově existovaly dvě školy až do roku 1911, kdy byla škola obecná připojena pod správu školy měšťanské. V této době školu navštěvovali žáci „z pravého břehu Labe“, nejen z Kuklen, ale i z Pražského Předměstí, Svobodných Dvorů, Stěžer, Plačic, Opatovic, Libišan, Sedlic, Rozběřic a Sadové. A tak budova přestala brzy stačit pro všechny žáky. Škola v Kuklenách se po roce 1930 stává nejpočetnější školou královéhradeckého okresu. V této době musel být zrušen byt ředitele, z tohoto bytu pak vznikla třída, kabinet a ředitelna, učitelé neměli sborovnu. Plány pro stavbu nové budovy překazila hospodářská krize.
Ve válečných letech 1939-1945 zaznamenaly počty žáků nejprve mírný vzestup, později pokles. Povinně se vyučoval německý jazyk. Často se zavádělo domácí samoučení, např. z těchto důvodů: nedostatek uhlí, dětská obrna, zabrání prostorů pro Wermacht. Ve školním roce 1941-42 nebylo používáno žádných učebnic. Doplňování záznamů do kronik bylo ředitelům zakázáno, kroniky musely být odevzdány, zápisy byly pravděpodobně doplněny se zpětnou platností.
V roce 1948, v prvním roce tzv.jednotné školy, splynuly obě školy – chlapecká a dívčí – ve školu koedukační. Koncem 50.let dochází k zahájení rozsáhlé přístavby. V roce 1958 bylo rozhodnuto o vybudování desetitřídního pavilonu národní školy v hodnotě 1 000 000Kč. Stavba probíhala za pomoci rodičů a starších žáků po celý rok 1959. 1.května 1960byl předán předán do užívání nový dvoupodlažní pavilon. Za dva roky nato byla otevřena nová budova určená pro školní dílny(dnes družina a školní klub). Výchovné působení školy bylo rozšířeno o založení školního klubu, který navštěvovali zejména žáci ze spádových obcí. Též přibyla další oddělení školní družiny. Stará, svými rozměry malá tělocvična, již škole nevyhovovala. Po roce 1977, v letech přístavby sportovní haly, bloku kanceláří, kabinetů, sborovny a sociálních zařízení, vše v akci „Z“, se do vydatné materiální pomoci škole významnou měrou zapojili patronátní podniky (Montas, Semenářský státní podnik, ZVU), místní občané a závody, spádové obce, rodiče a v neposlední řadě i pedagogičtí a správní zaměstnanci.
Na počátku 90.let, kdy stoupal počet žáků až na 831, pracovalo v naší škole 39 učitelů, 5 vychovatelek a 8 provozních zaměstnanců. Žáci se učili dokonce až v 28 třídách. Od roku 1987-88 začalo postupně žáků ubývat na pouhých 520 v roce 1994-95. Areál školy se ještě dále rozšířil o domek čp.138 s přilehlým pozemkem v sousedství školy(bývalá kovárna). Následně vzniklo nové školní hřiště a domek byl přestavěn na školní klub(dnes školní dílny). S příznivým ohlasem žáků, zaměstnanců i veřejnosti se setkala generální obnova pláštěpůvodní školní budovy, která probíhala v roce 1999 pod odborným dohledem památkářů.
O naší „stoleté“ škole se dá říci, že se těší „dobrému zdraví“a má předpoklady pro to, aby žila plným životem i v dalších letech.
