Tak jako každý rok, i letos se naše škola zúčastnila zájezdu do zahraničí. Pro všechny z nás to byla premiéra, protože do Skotska se ještě nikdo dosud nepodíval. 21.5. večer jsme nastoupili do autobusu, který se s námi od ZŠ Štefcova vydal na západ. Druhý den dopoledne jsme už byli v Amsterdamu, projeli se lodí po grachtech, navštívili tradiční coffee shopy a slavnou Red Light District. Nakoupili suvenýry a vydali se na cestu k trajektu, který nás měl přes noc dovézt do Anglie. Chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli na neustálé houpání na vlnách, ale nakonec jsme všichni ve zdraví přežili. Z Newcastlu, našeho cíle cesty, jsme se vydali na Hadrian’s wall, kamenné opevnění, táhnoucí se napříč severní Anglií. V minulosti to měla to být hranice římské říše, chránící jižní část země před nájezdy severních kmenů ze Skotska. Tam jsme poprvé okusili pravé anglické počasí. Za dvacet minut jsme se zmrzlí a zmoklí vrátili do autobusu. Převlečené a nervózní nás zavezli do Edinburgu, rozdělili do skupinek, dovezli na místo srazu s našimi skotskými rodinami a my čelili první noci v cizím domě. Ráno v autobuse jsme si plni dojmů vyprávěli naše zážitky z večera. Co bylo k večeři, jaké měli postele nebo kolik má naše skotská rodina členů. Pak nás uvítala naše slečna průvodkyně a oznámila plán dnešního dne – prohlídku hlavního města Skotska. V Edinburgu jsme si prohlédli obrovský Edinburg Castle, muzeum whisky a dům optických klamů. Večer jsme se opět vrátili do rodin. Každý den nás čekal nějaký zajímavý výlet plný zábavy a informací o skotské zemi, každým dnem jsme se čím dál víc přibližovali skotské kultuře. Až na počasí – s tím jsme se nemohli smířit. Koho by bavilo prohlížet si krásné hrady, vodopády nebo města zachumlaný v bundě pod deštníkem? To je asi daň za prohlídku této krásné zelené země, kterou musí zaplatit každý. Ale náš školní zájezd se pomalu blížil ke konci a nám už zbývaly jen vzpomínky na naše procházky po skotské vysočině, návštěvu největšího skotského města Glasgow nebo prohlídku Neptunových schodů, soustavu osmi zdymadel vyrovnávající 28 metrový rozdíl mezi mořem a jezerem Loch Lochy. A po téměř sedmi dnech nás najednou čekalo rozloučení, balení kufrů a odjezd. Rodinám jsme slíbili, že se na ně ještě jistě přijedeme někdy podívat, nafotili poslední možné snímky a vyrazili zpátky do Newcastlu. V něm nás čekala návštěva obrovského obchodního centra, kde jsme měli možnost nakoupit suvenýry domů. Po čtyřech hodinách únavného nakupování jsme unaveni nasedli do autobusu, abychom z něj za deset minut opět vystoupili a přešli na trajekt. Na něm jsme strávili poslední společnou noc našeho zájezdu, vyprávěli si zážitky a skutečnost, že se blíží konec jsme si nechtěli připustit. Ale čas nezastavíš a ráno po probuzení už na nás čekal amsterdamský lodní přístav. Autobusem jsme se poté celý den prokousávali Evropou na východ skrz Nizozemí a Německo, a těsně před půlnocí dojeli zpátky do Hradce Králové. Tím náš společný výlet do Skotska skončil, ale vzpomínky, kterých máme z těch devíti dnů plno, nám budou vířit v hlavách ještě dlouho.
Fotogalerie:
