aneb Růžovky na lodích z Vyššího Brodu do Boršova
Bylo – nebylo… I tak by mohlo začínat vyprávění o jedné skvělé akci letošního školního roku.
Již počtvrté se vydali nejodolnější deváťáci naší školy na Vltavu, aby si zkusili, jaké to je stavět stan a přespávat v něm, jet řeku na kanoích i raftech, sedět večer u táboráku a zpívat s kytarou… ale nejen to, také aby zjistili, že se musí táhnout za jeden provaz a že v nouzi poznáš přítele J.
Ale začnu pěkně od začátku.
Příprava byla dokonalá, a tak po několika hodinách Aj a Nj (příprava na vodu je přeci důležitější :-)) nám vznikly dvojice háček a kormidelník, zhlédli jsme video o chování na vodě, zajistili jsme, kdo vezme stan, a to nejdůležitější: domluvili si nápisy na objednaná trička. A tak na vodu odjížděli Bob a Bobek, Křemílek a Vochomůrka, vlk s Karkulkou, Mach a Šebestová, Bolek a Lolek, Pat a Mat a plno dalších pohádkových jmen. Jen to mělo malinký háček, neboť na dotaz, která loď nám chybí, mi bylo odpovězeno např. Pat a Mat (a pravda je, že ne vždy jsem úplně přesně věděla, o koho jde :-)).
Cestu vlakem jsem pro vodáky taky skvěle zajistila, měli jsme místenky na všechny vlaky a děti jsem připravila na rychlou a bezproblémovou jízdu až na místo. (Vloni nám přes cestu spadl strom a 3 hodiny jsme čekali na náhradní spoj – jen pro připomenutí). Opět ale zasáhla vyšší moc, a když v Praze na nádraží přijely místo 8 vagónů jen 4, tak začal boj o holý život. S vidinou 3hodinové cesty každý urputně bojoval – nikdo nechtěl stát. Trochu nám to jen ztěžovala SZŠ z Ústí nad Labem, která šla do boje o místa stejně odhodlaně jako my. Šlo jen o to, kdo vydrží… To byl ale myslím jen jediný zádrhel na celém našem vodáckém putování.
Počasí nám neskutečně přálo, po celou dobu nás provázela modrá obloha, banda pohádkových postaviček byla naprosto skvělá, za celou dobu jsme neřešili jediný vážný problém. Ujeli jsme neskutečných 70 km a to i ti, kteří na vodě dosud nikdy nebyli… Jezy jsme sjížděli s různou úspěšností, ale vždy byli připraveni jiní, aby pomohli plaváčkům chytit loď, pádlo, případně i další věci a aby pomohli z lodě vylít vodu těm, kterým to nešlo. Vzhledem ke krásnému počasí jsme se projeli na melounu, zaplavali si ve Vltavě, projeli se na raftech nočním Českým Krumlovem a prostě si to všichni náramně užili.
A největší zážitek z celého kurzu? Pokud se nepletu, tak to bude jasně poznat v písničce, kterou děti složily poslední večer u táboráku…
Tímto děkuji všem účastníkům, plnoletým i neplnoletým, a těším se zase za rok na Vltavě!!!
Šárka jako Šebestová 🙂
