Dospělí si často lámou hlavu, jak mladé lidi nalákat do divadla, jak je naučit vnímat tuto zvláštní literární formu, aniž by dospívající měl pocit, že se na něj chystá něco neblahého…
Odpověď je zdánlivě jednoduchá: Vybrat vhodné představení a vyrazit.
Naše škola se pokusila o něco podobného pro všechny žáky 8. a 9. tříd.
Projekt propojil výuku hned několika vyučovacích předmětů s cílem seznámit žáky (mnohé skutečně poprvé) s tímto prostředím.
V českém jazyce se hovořilo o Karlu Čapkovi a jeho dramatické tvorbě, v rodinné výchově se žáci naučili vybrat správný typ oblečení ze svého šatníku pro společenskou příležitost a zavázat kravatu. Při občanské výchově se probraly způsoby chování, které se k tak slavnostnímu oblečení a do divadla hodí či nehodí. Mnozí byli například překvapeni, že bundy, tašky či petlahve s minerálkou musí zůstat v šatně.
Vyvrcholením náročné přípravy byla samotná návštěva geniální Čapkovy hry Věc Makropulos v Klicperově divadle v Hradci Králové. Již od rána se scházeli žáci elegantně oblečení a zvědaví, jaké to bude ve skutečnosti.
Je třeba říci, že jsme na ně mohli být právem pyšní. I paní uvaděčky
v divadle uznale hodnotily, jak se žáci z kuklenské školy dokázali obléci i chovat.
Po představení a ještě i další den se pořád diskutovalo o otázkách, které dramatik Karel Čapek svým divákům před léty položil…
A to je, myslím, největší odměna pro nás dospělé, že to nebylo marně vynaložené úsilí.
Fotogalerie:
