Chata Klára u tobogánu stála,
pak se jede autobusem,
někdy se jde pěšky lesem.
Ke svačině chleba máme,
občas si i zmrzku dáme.
Pak potůček přejdeme,
boty hezké najdeme,
Přes Labe je naplé lano,
provazochodci tam chodí ráno.
Zuzana Zyklová, V.A
V sobotu 13. 5. 2017 slavilo 7 800 lidí na 164 místech v republice Světový den fairtrade tradičním piknikem. K těmto tisícům jsme se v Jiráskových sadech přidali i my. Přiložili jsme ruku k dílu, ochutnávali férové dobroty, hráli všemožné hry, povídali a bylo nám dobře.
Díky všem, co jste přišli. Jste báječní pomocníci a společníci.
Petra Schnaubertová
http://www.ekotopfilmfestival.cz/
V pátek 12. 5. 2017 jsme navštívili Univerzitu Hradec Králové, kde se konal Ekotopfilm, festival dokumentárních filmů s ekologickou tematikou.
Když jsme k univerzitě přišli, překvapila mě její velikost a nemohla jsem pochopit, jak může být nějaká škola tak velká. Potom jsme šli na školní zahradu, ze které jsme viděli na Studijní a vědeckou knihovnu. Na zahradě byla různá stanoviště, kde bylo možné si vyzkoušet např. třídit odpad. Bylo tam i mobilní planetárium, do kterého jsme po skončení filmů šli, ale nejvíce se mi líbilo stanoviště, kde jsme si mohli zkusit napsat nějaké slovo v japonštině se štětci, které jsou k tomu určené.
Po chvilce jsme se podívali i do školy, kde nám paní učitelka ukázala různé učebny. Škola se mi moc líbila. V aule, kde to vypadalo jako v kině, jsme si pouštěli filmy o ekologii a mohli jsme vyhrát nějaké ceny. Filmy mě zaujaly a mnoho z toho jsem poznala poprvé právě v ten pátek.
Po filmech jsme se podívali do mobilního planetária a pak jsme vyrazili zpět do školy. Moc se mi tam líbilo a dozvěděla jsem se i nové věci.
Eliška Doležalová
V pátek 12. 5. 2017 se uskutečnil Ekotopfilm, což je festival dokumentárních filmů s ekologickou tematikou. Jezdí všude po celé naší republice. U nás v Hradci se tento program uskutečnil na univerzitě v ulici Hradecká.
Byla tam spousta aktivit, naoř. házení míčků do správných přihrádek nebo třídění odpadků.
Kolem 10. hodiny jsme se podívaly na filmy. Byl tam film o chlapci, který musel pracovat na skládce, protože tam, kde bydlela jeho rodina, všechno shořelo.
Na konci jsme byli v mobilním planetáriu. Bylo to dobré.
Tomáš Košťál
Festival se konal v pátek 12. 5. 2017 na Univerzitě Hradec Králové. Venku před univerzitou se konaly různé hry, např. jsme si mohli zkusit, jak správně třídit odpad, namalovat japonský znak nebo zhlédnout krátký filmeček v planetáriu.
Uvnitř na univerzitě to bylo také moc pěkné. Viděli jsme, jak vypadá třída. V sále jsme se podívali na několik krátkých filmů a mohli jsme vyhrát cenu.
Všem se nám tam líbilo. Doporučuji.
Lucie Peikerová
Mé dojmy z univerzity byly velké. Moc se mně tam líbilo. Byly tam popelnice, ve kterých se dalo odpočívat a mohli jste si v nich nabít mobil. Čekal jsem, že tam bude nuda, ale nebyla. Bylo mi tam fajn a chtěl bych se tam podívat znovu.
Daniel Tyrych
V pátek 12. 5. 2017 po 1. vyučovací hodině jsme vyjeli trolejbusem k muzeu. Dál jsme šli okolo Jiráskových sadů k Univerzitě Hradec Králové. Byly tam pro nás připraveny stánky, kde jsme mohli zkusit stavět velké puzzle, třídit různé věci jako třeba sklo nebo starý telefon. Ale asi nejvíc mě bavilo vyprávění pána z mobilního planetária o vesmíru.
Poté, co jsme obešli všechny stánky, jsme se podívali na univerzitu a posadili jsme se do velké auly s křesly jako v kině. Na obrazovce byl pes s hřívou a pod psem bylo napsáno „Dochází nám herci.“ Filmy byly o třídění a o ohrožených zvířatech.
Nakonec jsme šli do mobilního planetária, na stromě ve stanu se promítala noční obloha.
Všem se nám výlet na Ekotopfilm líbil.
Eliška Lexová
Koncert ke Dni matek
Létá židle? To je otázka… Odpověď na ni není tak jednoduchá, jak by se zprvu zdálo.
Kdo byl na jarním koncertě u nás v Kuklenách, už ví, že normálně létá vzduchem sportovní halou… Ale začneme od začátku.
Pro dítě je máma bezpečím a jistotou. Ty chvíle, kdy si na nás rodiče udělají čas, jsou v každém věku nejvzácnější.
Show nejen pro maminky zahájila mateřská škola v Plačicích roztomilým pásmem říkanek. Následovali šikulové z prvních a druhých tříd s choreografií na motivy příběhů o Patovi a Matovi.
Jirka Podroužek ze sedmé třídy nenechal nikoho na pochybách o svém talentu ke zpěvu. Tentokrát si vybral obzvlášť náročnou píseň ‚Can’t stop the feeling‘, a proto mu v některých pasážích, kde by se i daleko zkušenějším zpěvákům nedostával dech, přispěchala na pomoc kamarádka Klára Homolová z páté třídy. Pohlazením bylo roztomilé „křoví“ malých tanečnic.
Velký počet zpěváků ze třetí až sedmé třídy věnoval píseň ‚Je to dávno‘ všem současným i budoucím maminkám s přáním, aby nikdy nezapomněly, že také byly dětmi.
Dojemnou píseň vystřídala kontrastní rytmická rozcvička Bicí na lavici v podání žáků 7. B.
Pan učitel Moudrý se žákyněmi ze šesté třídy ukázal, jak lze zpestřit populární písní hodinu anglického jazyka.
Večer u televize – už sám název sliboval podívanou a to co děti ze třetích a čtvrtých tříd předvedli ve své pantomimě i vtipných vstupech, naše očekávání ještě předčilo. Humor uvolnil emoce, a tak jsme se s chutí mohli nechat vtáhnout do taneční choreografie Ghetto gospel taneční skupiny Steels s trenérkou Andy Bílkovou. Jsou to super borci a neuvěřitelně se zlepšují. Pohybují se tak samozřejmě a uvolněně…
Kroužek základů hry na kytaru se ve svém vystoupení symbolicky loučil s Bárou Křížovou a Karlem Fialkou, kteří úspěšně vykonali zkoušky na střední školu, a příští rok už budou svou radost z hudby rozdávat jinde. Tato desítka muzikantů přednesla skladby ‚Išiel Macek do Malacek, Bodláky, Dlouhá noc a Jožin z bažin‘.
A pak to přišlo. Nikdo kromě režie a moderátorů netušil, co bude dál… V programu byl otazník… O možnost vystoupit požádal bývalý žák Petr Kult s přáteli. Scénku z legendárního filmu Pelíšky „o nocích“ věnovali především své bývalé paní učitelce Heleně Preisové, která stála u zrodu dnešní herecké a moderátorské kariéry hlavního protagonisty. Právě paní učitelka Preisová své žáky před pěti lety poprvé přivedla na „prkna, která znamenají svět“… Logisticky náročná akce se zdařila i díky perfektní spolupráci a komunikaci všech zúčastněných, a tak se mohla hala znovu válet smíchy a i židle mohla létat vzduchem…
Závěrečné minuty naplnil naše očekávání také pěvecký sbor, který dlouhá léta umělecky vede paní učitelka Šilhábelová. Při poslední písni Pro mámu nejedno oko nezůstalo suché. A tak jsme si spolu s moderátorkami Lucií Krahulcovou a Dianou Kvasničkovou z deváté třídy v této kouzelné chvíli přáli zdraví a štěstí pro nás pro všechny. Oběma dívkám se jejich dnešní premiéra zdařila a doufáme, že i ony jednou budou na kuklenskou „základku“ vděčně vzpomínat…
Děkujeme všem, kteří nám pomáhali a povzbuzovali své děti, technikům, panu školníkovi, fotografovi i kameramanům, a zvláštní poděkování patří všem tatínkům, kteří tentokrát dali přednost svým potomkům před hokejovým utkáním českého týmu.
Jako každý rok se na ZŠ Kukleny konal „Tradiční turnaj ve vybíjené“.
V letošním školním roce dne 4. 5., hostila naše škola hráče ze ZŠ Kratonohy a ZŠ Praskačka. Turnaj probíhal ve dvou kategoriích 1. – 3. třídy a 4. – 5. třídy, celkem 12 družstev. V systému hry každý s každým vyhrály týmy mladší – 3. B Kukleny a starší – 5. A Kukleny.
Soutěžící hráči si odnesli pěkné ceny, které jim připomenou zajímavé a pěkné souboje.
„Dnešek byl nejlepší.“ Byli jsme s celou třídou v Zoo Stěžery. Viděli jsme mnoho zvířat ve venkovních výbězích, dozvěděli jsme se o nich plno zajímavostí z jejich života, které nám doplnily naše znalosti.
K nejhezčím zážitkům určitě patřilo malé kůzlátko – Kozenka, která s námi pobyla a doprovázela nás na prohlídce. Mohli jsme si ji pohladit a dokonce i pochovat. Krmení malého mláděte jezevce nás také zaujal i jeho jsme si pohladili.
Jediné, co nás zklamalo, bylo špatné počasí, ale ani to náš zážitek neovlivnilo.
