2016-2017

Šestnáctý ročník soutěže v sólovém zpěvu lidových a umělých písní s doprovodem hudebního nástroje (určený pro žáky mateřských škol a prvního stupně základních škol) proběhl v báječné atmosféře naší spřátelené školy. Sto sedm soutěžících ze čtrnácti škol se utkalo v deseti kategoriích.

Zde je sedm statečných, kteří byli v Kuklenách nejlepší v rámci svých třídních kolektivů a mohli tak reprezentovat naši školu.

1. třídy: Nikola Janošičová 1. A, Aneta Janošičová 1. A

2. třídy: Kristina Kodymová 2. A

4. třídy: David Rygl 4. A

5. třída: Klára Homolová 5. B, David Podroužek 5. B

Tento tým zpěváků doplnila Bára Křížová z 5. A, která doprovázela na kytaru svého stejně starého spolužáka.

Uděluji velkou pochvalu všem těmto šikovným dětem za velkou odvahu a za vzornou reprezentaci školy!

Největší gratulace patří Kláře Homolové!

V kategorii 5. tříd pro Kukleny „urvala“ báječné druhé místo!

Ať žije stříbrná Klára! Třikrát hurááááá!

Pro páťáky to byla v Praskačce poslední možnost, ale ti ostatní, pokud je bude zpívání i nadále bavit, si mohou účast vybojovat i v dalších ročnících. Než se rok s rokem sejde, mohou zatím pilovat a zlepšovat výslovnost, dýchání, intonaci, přednes… například ve školním pěveckém sboru, který zkouší každé pondělí od 14 hodin pod vedením paní učitelky Šilhábelové, a z nejednoho talentovaného šikuly už pomohl udělat vítěze podobných soutěží…

Nácvik všech skladeb i jejich doprovody obstarala paní učitelka Slavíčková.

Fotogalerie:

6. ročník – Den Země v Záchranné stanici volně žijících živočichů v Jaroměři

Ve čtvrtek 20. 4. 2017 jsme navštívili Záchrannou stanici volně žijících živočichů v Jaroměři.

Překvapilo mě, že čápi nelétají do teplých krajin přes moře, ale musí létat přes souš. Mají tam také osla, který není v žádném výběhu, ale mohl být na volném prostranství záchranné stanice. Mohli jsme si ho pohladit. Bylo tam mnoho ptáků a ptáčků s různými zraněními, ale někteří tam byli už na doživotí.

Ale nejvíce mě zaujala straka, která uměla mluvit i volat na psa. Mají tam také polární lišku, která má černou krátkou srst, když je teplo. Zaujalo mě to také proto, že to není živočich volně žijící v ČR.

Tereza Krtková, 6. A

V záchranné stanici se mi nejvíce líbila polární liška, která zrovna shazovala kožich, takže měla celý výběh plný bílých chomáčků chlupů.

Hodně mě překvapilo, že čápi nemohou létat přes moře, jelikož využívají teplý vzduch, který nad mořem není. Celou cestu by museli mávat křídly, na což nemají dost síly.

Pobavil mě tam osel, ke kterému se všichni hned vrhli a hladili ho, až se naštval.

Skoro všichni se smála, když na nás mluvila straka a smála se nám.

Eliška Rosůlková, 6. A

Do Jaroměře jsme jeli luxusním vlakem. Obdivovala jsem lišku polární a oslíka. Nejvíc se mi líbilo, že Eliška N. za běhu snědla dortík.

Kristýna Findejsová, 6. A

Výlet do Jaroměře

Líbil se mi osel.
Bylo zajímavý, že nás pes se jmenuje stejně jako jejich pes.
Dozvěděla jsem se, že čápi nelítají přes moře.
Nelíbila se mi zima.
Na záchodě v cukrárně měli vtipné plakáty.
Nelíbilo se mi. že kvůli palmovému oleji trpí orangutani.

Eliška Lexová, 6.A

Fotogalerie:

Slavíme další velký úspěch, a to v přehazované. Dívky 7. tříd naší školy vybojovaly ve velké konkurenci, soutěže se zúčastnilo 7 škol, krásné první místo, i když to bylo opravdu velmi těsné. Druhé družstvo za námi mělo stejný počet bodů a o vítězi rozhodoval počet uhraných míčů – byli jsme lepší o 4!!!

Tímto jsme vybojovali postup do krajského finále, které se konalo v Jičíně, za účasti nejlepších 8 týmů z kraje. Tam jsme sice už nedosáhli na stupně vítězů, ale konkurence už zde byla opravdu velká a 4. místo z 8 také není zase až tak špatné. Holky blahopřejeme!!!

Šárka Hápová

Fotogalerie:

Naši školu navštívili budoucí školáci – pozvali jsme je, aby se přišli podívat, kde a jak probíhají hodiny tělocviku – pro některé děti je to jeden z nejdůležitějších předmětů ve škole 🙂 – a jako lákadlo jsme připravili malý florbalový trénink.

Za pomocí žáků 9. ročníků jsme dětem ukázali, jak se hraje florbal, vyzkoušely si, jak se střílí na branku i jak se chytá, jak se velkou hokejkou trefit do malinkého míčku, i atmosféru pravého florbalového zápasu. Na závěr si všichni malí florbalisté vylosovali sladkou odměnu z kouzelného pytlíčku a pevně věřím, že se mezi nimi najde nějaký ten budoucí reprezentant…:)

Děkuji Vaškovi Pončovi, Jendovi Bednářovi a Vojtovi Koudelovi za pomoc.

Šárka Hápová

Fotogalerie:

Jaro je název ročního období, ale také záchranné stanice pro volně žijící poraněné živočichy v Jaroměři. Působnost této důležité organizace je po celém Královéhradeckém kraji.

I když počasí v této části dubna příliš jarní nebylo, vydali jsme se do Jaroměře potěšit zvířata, která měla v životě smůlu, nějakými dobrotami. Odměnou nám bylo poutavé vyprávění o osudech jednotlivých pacientů a kontakt s nimi. Zrovna při naší návštěvě proběhlo vyšetření mláděte divokého prasete, které nějaký jiný živočich pokousal v lese. S čuníkem to dopadlo dobře, bude brzy vrácen zpět do přírody, ale jsou tu i zvířata, která se kvůli trvalému postižení nebo „ochočenosti“ vrátit nemohou…

Mnoho zajímavého jsme se také dozvěděli o kácení deštných pralesů kvůli pěstování palem olejných a o tom, jak svým chováním při nakupování v Evropě můžeme prospět orangutanům a jiným živočichům v jihovýchodní Asii, Africe i jižní Americe, kteří ztrácejí svůj domov.

Na pěší vycházce jsme si prohlédli historické centrum města. Chvílemi jsme si připadali jako polárníci, ale naštěstí „všichni účastníci expedice přežili“…

Fotogalerie:

Jak se plete pomlázka?

To je otázka, kterou si kladou aspoň jednou ročně téměř všichni… Jedni proto, že jsou děti a tento kousek „propletené přírody“ se jim prostě líbí, jiní proto, že postup sice znají, ale každoročně ho zapomenou…

Žáci 7.B jsou oba případy zároveň. Pomlázky se jim líbí a už vloni je pletli při hodině výtvarné výchovy, ale…

Letos si stanovili plán: Nejprve sehnat co nejlepší vrbové proutky (čerstvé, nepoškozené, stejné délky, pružnosti a síly). Donést vše potřebné do školy je druhý krok… Když se i to podaří, můžeme konečně plést…

Už jsme ani nevěděli, co síly, trpělivosti a šikovnosti je zapotřebí vynaložit. Navzájem si pomáháme radou i podržením díla, aby se započatá práce nepokazila…

Vědět jak, je půlka úspěchu a žáci 7.B z kuklenské školy si tuto dovednost i prakticky procvičili. Tak to snad do příštího roku jejich hlavičky nezapomenou…

Nejzručnější byli a velkou jedničku podtrženou si díky tomu v předmětu rodinná výchova zasloužili: Lucie Skořepová, Tomáš Skořepa, Viktorie Kubcová, Štěpán Štefko a Anna Mílová.

Fotogalerie: