Zhruba po třech týdnech dostali žáci 6.A tři otázky.
Z jejich odpovědí vybíráme:
- Co mě nejvíc rozesmálo?
Když po mně při učení skáče naše kočka.
Když jsem při online češtině jedl párek, měl jsem zapnutou kameru a já jsem to nevěděl. Až po tom hovoru mě spolužačka poslala fotku, kde jsem se uviděl, jak jím.
Rozesmávají mě komentáře spolužáků.
V dějepise byl text „bitva u Pydny“ a já jsem to četla „d“ a „n“ přehozeně.
Že některé úkoly byly na začátku k odevzdání v neděli.
Neudržel jsem se smíchy, když jsem zjistil, že se budu muset učit každý den.
- Co mi chybí?
Spolužáci a atmosféra školy.
Chybí mi výklad učitele, uměj to tak krásně vysvětlit. Rodiče už některé věci zapomněli.
Chybí mi celá třída a Yetti (třídní maskot modrý opočlověk).
- Jaká navrhuji zlepšení?
Bral bych více hodin online.
Jednou týdně nějaký rozhovor, pro ty, kteří se potřebují něco doučit.
Chtěl bych méně úkolů.
A já bych zase brala úkolů víc…
Tady je pár fotek, jak jsme nezištně pomáhali ve svých domácnostech a sourozencům při učení. To byl totiž také jeden z praktických úkolů v tomto předmětu.
Na online hodině jsme si povídali o svých domácích mazlíčcích a oblíbených hračkách a o tom, jak za ztížených podmínek sportujeme.
Příště nás čeká dopravní výchova a péče o jízdní kolo. Je to potřeba, abychom se někde kvůli defektu nebo neznalosti pravidel nepřerazili.
Mgr. Věra Slavíčková
